13.11.2007
Přesně po roce jsem začala mít pocit, že jedna číčina vlastně nestačí, Bublině je určitě smutno a mě vlastně také..A tak jsem se rozhodla situaci řešit, nejdříve jsem si myslela, že by mohla mít sama Bublina svoje koťata a tak jsem se ujala úkolu začít shánět kocoura, nejlépe siamského, jako je Bublík, po měsíci shánění jsem to však začala vzdávat, jediného siamského kocoura jsem našla na Moravě a to je až příliš velká dálka....Ne pro mě, ale pro Bublinu, na tak dlouhé cestě by spíš trpěla...
Tentýž den jsem narazila na slečnu, která nabízela ke krytí svým Něvským kocourem, na fotkách byl nádherný a tak za týden přijel na tři dny na "dovolenou". Jenže chudák kocour, jen co vystoupil z přepravky, zalezl za skříň a tři dny jsem ho neviděla, nenechal se ani pohladit, natož, aby se chtěl mazlit..Jenže já jsem mu to nedarovala, můj zvyk mazlit kočky je neměnný a tak jsem ho popadla a mazlila, on (Piškot) se také nedal, neustále mě odkopával zadníma packama a tak jsem to brzy vzdala. Nakonec z krytí nebylo nic, protože když se v noci vrhl na Bublinu, nedala si to líbit a dala mu za vyučenou pár pořádnými sekanci.A tak jel neúspěšný, ale krásný kocour zase domů. Já jsem se však odmítala vzdát a začala shánět kotě..Přála jsem si Birmu, Něvku, Ragdola, klidně i Britku, ale lilovou.. Po dlouhém hledání na internetu jsem našla krásnou britku, nádhernou lilovou,která už pro někoho měla být, jenže si ji nakonec nevzal.. A tak jsem zavolala já a byla jsem úspěšná, za měsíc jsem jela pro Britku, které jsem říkala Dájinka, nakonec si ji vybrečel můj synovec a vymámila má sestra a tak putovalo kotě k nim...A já byla opět bez kotěte a Bublina bez kamarádky.... Už jsem přetávala pátrat, ale jen do té chvíle než jsem se náhodně zatoulala na jeden velmi přátelský a krásný blog jak jinak, než o siamských kočkách(http://kanyapi.blogspot.com/). Dala jsem se do čtení a už to bylo, najednou jsem četla článek o siamském kotěti s pohnutým osudem jménem Taši, který už má sice novou majitelku, ale nebylo to zcela jisté...Popadla jsem telefon a začala volat, na druhé straně se ozval velmi příjemný hlas, který mi ale oznámil, že Taši už není k mání, ALE není jisté, že si nová majitelka přijede v sobotu , jak slíbila. Když je Tašiho člověčí máma dozvěděla, že by šlo jejich kotě k naší dospělé kočce, také k siamské, byla skoro zklamaná, že už je Taši zadaný..A já vlastně také, protože jsem ho moc chtěla, i když kocour byl doma úplně vyloučen a byla v plánu kočičí slečna..
Uběhlo pár dní a telefon zadrnčil sms zprávou, pro Tašiho si nová ( "naštěstí" nezodpovědná ) majitelka nepřijela, to vlastně znamenalo, že je můj !! Hned druhý den večer se jelo do Kelské Vinice,do malého nedostavěného domku(stejně moc hezkého) postaveného v polích a loukách...Přivítala nás(i tentokrát se mnou dojel pro kotě Lukáš) moc fajn rodina, s uplakaným klukem Štěpánkem,
který nám nechtěl Tašiho dát.. ...Začínala jsem počítat, jedna velká siamská kočičí máma, stejná jako Bublina-Seal point, druhý táta kocour, nádherný, luxusní, krásnějšího jsem nikdy neviděla, myslím, že to byl modrý, jestli to píši špatně, oprav mě Kanyapi :o).......třetí..kotě, to bylo už moje malé kotě Taši, krásný malinkatý (ve skutečnosti je velký :o)) seal point kocourek, očividně čertisko první třídy, ale i tak jsem měla radost..A čtvrtá kočička, tu jsem viděla až později, klasická kočička Evropská-hezká mourinka..Elegantní dáma, jen trošku bez nálady, ale už na to měla věk..
S přátelskou fajn rodinou čas plynul jako voda a naše vyzvednutí kočičáka Tašiho se protáhlo na 2,5 hodiny. Kočičí máma Kanyapi je velká výtvarnice a na to také její dům vypadal, určitě sem i nějáká její dílka přidám :o) Kanyapi si však myslí, že její díla jsou mazanice a já vím, že nejsou :o)) Vrátíme se, ale ke kočičákům, musím moc pochálit jejich čistotu, čistá zdravá ouška, vykartáčovaný kožíšek, přátelskou a důvěřivou povahu..V neposlední řadě musím podotknout, že jsem vymydleného a voňavého Tašiho koupila za stejný obnos jako Bublinu a na víc byl řádně očkovaný a odčervený. Poprvé jsem se setkala s řádnou chovatelkou !! Chovatelkou s kočkama ne na prodej , ale na lásku, se srdcem na správném místě.
Kanyapi děkuji ....
Přesně po roce jsem začala mít pocit, že jedna číčina vlastně nestačí, Bublině je určitě smutno a mě vlastně také..A tak jsem se rozhodla situaci řešit, nejdříve jsem si myslela, že by mohla mít sama Bublina svoje koťata a tak jsem se ujala úkolu začít shánět kocoura, nejlépe siamského, jako je Bublík, po měsíci shánění jsem to však začala vzdávat, jediného siamského kocoura jsem našla na Moravě a to je až příliš velká dálka....Ne pro mě, ale pro Bublinu, na tak dlouhé cestě by spíš trpěla...
Tentýž den jsem narazila na slečnu, která nabízela ke krytí svým Něvským kocourem, na fotkách byl nádherný a tak za týden přijel na tři dny na "dovolenou". Jenže chudák kocour, jen co vystoupil z přepravky, zalezl za skříň a tři dny jsem ho neviděla, nenechal se ani pohladit, natož, aby se chtěl mazlit..Jenže já jsem mu to nedarovala, můj zvyk mazlit kočky je neměnný a tak jsem ho popadla a mazlila, on (Piškot) se také nedal, neustále mě odkopával zadníma packama a tak jsem to brzy vzdala. Nakonec z krytí nebylo nic, protože když se v noci vrhl na Bublinu, nedala si to líbit a dala mu za vyučenou pár pořádnými sekanci.A tak jel neúspěšný, ale krásný kocour zase domů. Já jsem se však odmítala vzdát a začala shánět kotě..Přála jsem si Birmu, Něvku, Ragdola, klidně i Britku, ale lilovou.. Po dlouhém hledání na internetu jsem našla krásnou britku, nádhernou lilovou,která už pro někoho měla být, jenže si ji nakonec nevzal.. A tak jsem zavolala já a byla jsem úspěšná, za měsíc jsem jela pro Britku, které jsem říkala Dájinka, nakonec si ji vybrečel můj synovec a vymámila má sestra a tak putovalo kotě k nim...A já byla opět bez kotěte a Bublina bez kamarádky.... Už jsem přetávala pátrat, ale jen do té chvíle než jsem se náhodně zatoulala na jeden velmi přátelský a krásný blog jak jinak, než o siamských kočkách(http://kanyapi.blogspot.com/). Dala jsem se do čtení a už to bylo, najednou jsem četla článek o siamském kotěti s pohnutým osudem jménem Taši, který už má sice novou majitelku, ale nebylo to zcela jisté...Popadla jsem telefon a začala volat, na druhé straně se ozval velmi příjemný hlas, který mi ale oznámil, že Taši už není k mání, ALE není jisté, že si nová majitelka přijede v sobotu , jak slíbila. Když je Tašiho člověčí máma dozvěděla, že by šlo jejich kotě k naší dospělé kočce, také k siamské, byla skoro zklamaná, že už je Taši zadaný..A já vlastně také, protože jsem ho moc chtěla, i když kocour byl doma úplně vyloučen a byla v plánu kočičí slečna..
Uběhlo pár dní a telefon zadrnčil sms zprávou, pro Tašiho si nová ( "naštěstí" nezodpovědná ) majitelka nepřijela, to vlastně znamenalo, že je můj !! Hned druhý den večer se jelo do Kelské Vinice,do malého nedostavěného domku(stejně moc hezkého) postaveného v polích a loukách...Přivítala nás(i tentokrát se mnou dojel pro kotě Lukáš) moc fajn rodina, s uplakaným klukem Štěpánkem,
který nám nechtěl Tašiho dát.. ...Začínala jsem počítat, jedna velká siamská kočičí máma, stejná jako Bublina-Seal point, druhý táta kocour, nádherný, luxusní, krásnějšího jsem nikdy neviděla, myslím, že to byl modrý, jestli to píši špatně, oprav mě Kanyapi :o).......třetí..kotě, to bylo už moje malé kotě Taši, krásný malinkatý (ve skutečnosti je velký :o)) seal point kocourek, očividně čertisko první třídy, ale i tak jsem měla radost..A čtvrtá kočička, tu jsem viděla až později, klasická kočička Evropská-hezká mourinka..Elegantní dáma, jen trošku bez nálady, ale už na to měla věk..
S přátelskou fajn rodinou čas plynul jako voda a naše vyzvednutí kočičáka Tašiho se protáhlo na 2,5 hodiny. Kočičí máma Kanyapi je velká výtvarnice a na to také její dům vypadal, určitě sem i nějáká její dílka přidám :o) Kanyapi si však myslí, že její díla jsou mazanice a já vím, že nejsou :o)) Vrátíme se, ale ke kočičákům, musím moc pochálit jejich čistotu, čistá zdravá ouška, vykartáčovaný kožíšek, přátelskou a důvěřivou povahu..V neposlední řadě musím podotknout, že jsem vymydleného a voňavého Tašiho koupila za stejný obnos jako Bublinu a na víc byl řádně očkovaný a odčervený. Poprvé jsem se setkala s řádnou chovatelkou !! Chovatelkou s kočkama ne na prodej , ale na lásku, se srdcem na správném místě.
Kanyapi děkuji ....
Žádné komentáře:
Okomentovat